Zařízení je koncipováno jako výukové pracoviště pro studenty univerzity. Technologie, které jsou zde použity, lze rozdělit do následujících uzlů:
1. Strojní zařízení brzdového stanoviště s vířivým dynamometrem s maximálním brzdným výkonem 240 kW a 600 Nm. K tomuto celku patří systémy:
a. vodní hospodářství vč. systému rozvodů chladicí vody,
b. palivové hospodářství vč. systému rozvodů paliv a maziv,
c. vzduchotechnika brzdového stanoviště vč. systému rozvodů vzduchotechnických kanálů,
d. potrubní systém odvodu spalin vč. ventilátoru s příkonem 75 kW pro odvod kouřových plynů,
e. rozvody tlakového vzduchu.
2. Systém řízení brzdového stanoviště a navazujících obslužných systémů vč. silového a řídícího rozvaděče a rozvodu kabelů.
3. Systém řízení zkoušek motorů, tj. měření, sběr dat a vyhodnocování naměřených hodnot zkoušek spalovacích motorů vč. příslušného rozvaděče a kabelových rozvodů.
4. Systém havarijní signalizace a zhášecí protipožární systém.
5. Pracoviště techniků a příruční sklad k zajištění provozu brzdového stanoviště.
6. Vytápění a ventilace prostor s instalovanou technologií.
Na obrázku výše je znázorněna typická podoba moderního stanoviště pro zkoušení spalovacích motorů, která sestává z následujících uzlů:
1. zkoušený motor s příslušenstvím,
2. spojovací hřídel mezi motorem a dynamometrem včetně krytu,
3. vířivý dynamometr,
4. odpružená základní deska (vzduchové měchy),
5. rám pro uchycení motoru,
6. přívod spalovacího vzduchu,
7. výstupní vyústka přiváděného vzduchu do kobky,
8. odvod vzduchu,
9. odvod spalin,
10. přívodní potrubí paliv,
11. box pro připojení snímačů,
12. akumulátor a soustava pro nabíjení,
13. zařízení pro kondici chladicí vody (modrý výměník, umístěný vzadu za motorem, vedle pak výměník pro kondici motorového oleje)
14. odvod chladicí vody z dynamometru,
15. chladicí okruh motoru.
Na obrázku pod textem je ukázán prostor velínu zkušebny, který musí mít atributy pro dlouhodobý pobyt obsluhy v případě zkoušek spolehlivosti, které mohou trvat až 800 hodin. Technologie zkušebny jsou plně ovládány softwarově z velínu. Na monitoru 1 je spuštěna konzole, která přistupuje on-line přes sběrnici RS 232 do řídicí jednotky. Monitor 2 parametrizuje vlastní zkoušky, tedy přímo přistupuje do systému reálného operačního času, který je „mozkem“ celého systému řízení dynamometru a obslužného hospodářství. Na monitoru 3 se zobrazují data měřených veličin (tlaky, teploty aj.). Čtvrtý monitor je vyhrazen pro ovládání technologií, jako jsou chlazení, vzduchotechnika, ovládání paliva atp.
Řízení je rozděleno na systém, který ovládá dynamometr a dále na technologie budovy. Regulace buzení dynamometru má časovou bázi 10 ms, tedy je schopen reagovat na změnu zatížení 100krát za sekundu. Celá koncepce je modulární a lze ji velmi jednoduše rozšiřovat. V případě snímačů se jedná řádově o desítky analogových vstupů a stovky vstupů digitálních, včetně komunikačních protokolů na bázi např. CAN-BUS, LIN atp.
